Občas narazím na svoje šicí výtvory z dřívějška. Po záchvěvu děsu, co jsem dříve taky šila a byla na to pyšná, se utěšuju myšlenkou, jak jsem od té doby pokročila a zlepšila se.
Jedním z takových ukazatelů jsou kroje našich děcek. (takže, až za deset let budu šít ty "dospělácké" pro teenagery, půjde to doufám levou zadní :o)
Hody (pro vás z Čech a odjinud - jedná se o celodědinovou párty na oslavu
patronů vesnice - kroje, víno, koláče, cukroví, tradice a veselice) se u nás konají na začátku prázdnin - na svátek sv. Petra a Pavla, takže chystáni krojů padá do pro mne nejhektičtější období v roce. Ale ta radost okrojovaných Kročat za to fakt stojí.
Už máme doma od ženské i mužské varianty dvě velikosti - jak děti rostou.
Výhodou našich místních krojů (tzv. selských) je jejich jednoduchost na ušití.
U chlapů se například nosí klasická konfekční košile a černé kalhoty - holt to
vycházelo z běžného oblečení sedláků.... Předci - díky za to! :o)
Takže klukům jsem šila jen zástěry a vesty mají od paní švadleny..(na ty
jsem si tehdy ještě netroufla, dnes už si říkám, že "bych to dala").
Mariánčiny kroječky jsou celé moje práce k romě rukávců (to je ta bílá
halena s naškrobenými rukávy) ve větší velikosti. - Na menší velikost jsem
použila střih na halenečku s balónkovými rukávky z Burdy a ty větší jsou
rukávce, které kdysi před půl stoletím dala ušít moje babička, takže je nosila
moje mamka a její sestry, já a sestřenice a Mariánka je už třetí generací....
Nejdřív průřez časem od roku 2008 do loňského 2011 - to byla strašná zima a pod kroje jsme museli navléct pár vrstev navíc, ale stejně si hody v krojích Kročata ujít nenechaly.
Detaily ženského kroje:
A z letoška, kdy bylo zase pro změnu šílené vedro....
.....takže Toník večer při návratu domů vypadal jako někteří z dospělých hodně ovíněných stárků...
Večer všichni usínali notně ucapkaní, ale naprosto spokojení - tak jako každé hody. :o)
Tradicím a živému folklóru HIP HIP HURÁ!
☼