Kdo jsou skřítci Okeníčci, se dozvíte z
pohádek o nich, nebo od naší Mariánky, která si mezi spoustou milých, lidských, kouzelných pohádek na oné webové stránce zamilovala právě ty o Okeníčcích. Dokonce natolik,že mne ukecala k ušití takového skřítka.
Zprvu mne docela mne vyděsilo, jak že ho mám ušít, když Okeníčci jsou průhlední a mají barvu oblohy, která na noc ztmavne a jiné švadlenkovsky nepřátelské frky.... Mariánce to bylo jasný hned od začátku, jakže má vypadat...takže mne naštěstí mohla poučit.
"Maminko, nemůžeš ho dělat průsvitnýho, to by byly vidět ty kuličky, čím to vycpáváš, musí být z látky, ale z modré ! jako je obloha, a taky mu musíš ušít jedno noční oblečení jako noční obloha. A duhovou čepičku!.... Mami, víš jaký barvy má duha?....."
Z mého výrazu bylo asi dost čitelné, že si nejsem tak úplně jistá (takový ten výraz "já si to vygooglím") , takže mi je raději vyjmenovala a sekla se jen o jednu...(!)... jak jsem si pak vygooglila.;o)
..."a musí mít tu kouzelnou bambulku, jinak by nemohl čarovat "....
No tak tady je i s bambulkou.
A aby to nebyla jenom tak nějaká skřítčí osoba, na kterou se budou časem svádět upatlané okenní tabule, zapojila jsem kulišácky i malou didaktickou pastičku - knoflík na kabátku a tkaničky na červánkových botičkách...uvidíme, jestli tedy Okeníček dokáže dostatečně motivovat Máju k zavazování, nebo bude chodit bos....
Jeho "narození" tedy nebylo nijak jednoduché, stále balancoval na hraně možnosti skončit v koši nebo jako dlouho nedošitý kostlivec ve skříni. V oné kostlivcové skříni nakonec zůstalo jen jeho několik nožiček a hlaviček menších rozměrů, než by se mi líbily a Okeníčkovi slušely.
Ale výsledek byl nakonec dnes velmi kladně hodnocen pánským osazenstvem domácnosti. Na Mariánčin názor si budu muset počkat až do oslavy narozenin, ale cítím se poměrně sebejistě :o)
Skřítkům i vám všem krásný víkend!
♥jana
