Z jarní dílny

Konečně se nám daří v obchůdku udržet širší výběr a doplňovat i sortiment, který delší dobu chyběl.

Malá ochutnávka z jarních novinek:

Peněženky "kousavky"
První vznikla pro našeho nejstaršího (co už vymyslet za motiv pro dítě, které odrostlo dinosaurům a letadýlkům....) a měla velký úspěch, takže pak dostal kousavku i mladší Toníček. A hned vymysleli k peněženkám ptákovinový dodatek, který spočívá v tom, že když se někdo neoprávněně pokusí z peněženky vytáhnout obsah, kousavka ho hryzne.
Zatím nemáme žádná kousnutí hlášená, takže se buďto nikdo o neautorizovaný odběr hotovosti z peněženky nepokusil.......
...... nebo to nefunguje :o).
Od prototypů k ušití kousavek i do obchůdku uběhly pouhé dva roky. Už uvažujeme o novém logu se šnekem, který by už dopředu avizoval rychost našich projektů :o)

Další novinkou je malá svěží kolekce pastelkovníků, takřka ještě teplá od žehličky. Měla být hotová už před dvěma měsíci, ale vzhledem k výše naznačenému problému s tempem se s Davčou vzájemně plácáme po ramenech, že jsme ji alepoň stihli přesně na sezónu jarních a letních rodinných výletů.

A aplikace ještě jednou - tentokrát s velmi volným zadáním - na tričkách pro kamarádku.

Kvůli trvalým problémům se starým strojem jsme museli sáhnout do rezerv a koupit nový. Byla to poměrně rychlá akce (na naše poměry :o)). Nakonec jsme vybrali Brothera s funkcí  Pivot, díky které mne poprvé po celodenním sezení nad aplikacemi netrnulo pravé rameno od neustálého zdvihání patky. Dá se tu totiž nastavit aby se při každem zastavení patka pozvedla a jehla zůstala zapíchnutá. Aplikaci tak můžu pootočit o další kousíček do potřebného úhlu a pokračovat. Zvlášť u některých titěrných složitých aplikacích, kdy pootáčím látku třeba po každých dvou stezích je práce s touto funkcí jako sen. Kolení páka toto vážně nenahradí.
Navíc se při stisknutí automatického odstřihu zvedne i patka, taže zase nešmátrám za strojem po páčce, ale jen vytáhnu obšívaný kus a hmátnu po dalším - což je opět plus pro mé zatuhlé rameno. Takhle nějak si představuju novou funkci šicího stroje, za kterou se vyplatí připlatit.
Proto teď s novou chutí vymýšlím aplikace na veškeré staré kousky z našich skříní. Brzo už doma nebude jediný kus oblečení bez obrázku. :o).

Ještě ke zkušenostem s nákupem nového stroje - mohu velice ráda doporučit obchod Nej šicí stroje, kde vždycky dostanene maximum informací, nemusíte se bát povýšeného povzdechu nad děsně amatérským dotazem ;o) (což je u jiných prodejců šicích strojů jakýsi zvláštní folklór) a z celého obchodu vane úžasně milý, lidský přístup.

Příště ještě přihodím ukázku vyšívacích lahůdek nového stroje - použitých u jarních skřítků.
Tak pěkné dny vám všem.

J♥

Minizahrádky

Srdečně vás všechny zdravím po odmlce.
Tentokrát od skřítků odbočím, ale jen maličký kousek.

Éra našich minizahrádek začala vlastně tou loňskou velikonoční Getsemanskou.

A v domě plném skřítků a jiných pidistvoření byl už jen krůček k minizahrádkám s domečky.
Vzniklo jich u nás už několik, a ne všechny se dočkaly fotografování. Každá z nich ale vznikla ve velkém nadšení mém i dětí. Uřímně - máte-li povahu hračičky, je tahle činnost dost nakažlivá. :o)

A o co vlastně jde? Fotky jako vždy, řeknou nejvíc.

Nejdříve naše:

Proměna - v zimním hávu, když sníh nafoukal až do vchodu, ale díky teplu se udržel jen na zahrádečce:

Momentálně nejaktuálnější verze:
(stále vychytáváme mouchy :o))

Jedna v mechovém hávu se stromem brusinkovníkem (plody jsou konzumovatelné :o)) pro naše milé kamarády.
(Než jsme dárek předali,  měli jsme zahrádku na stole v kuchyni. Každý den s na ní vystřídalo několik zvířátek (plastových) a odehrálo mnoho zvířecích dramat....... :o) úžasná interaktivní hračka.)

A další - společný dárek k vyjímečné příležitosti pro dva vyjímečné manžele.

Pár zkušeností a praktických tipů na závěr:
- Mechová varianta vypadá pohádkově a mechem se dají zakrýt i okraje květináče, ale mechy jsou hodně choulostivé na tvrdou a chlorovanou vodu, v interiéru snadno chytí plíseň, a v horku rychle zčernají, nebo zešednou.
Lepší je tedy plochy vysypat drobounkým kačírkem, nebo osadit něčím nízko a pomalu rostoucím.

- Miniaturní konifery (ozdobné jehličnánky) nám v plastovém květináči vloženém v košíku zmrzly. Přes celou zimu vydržel břečťan, hebe, drobnolistý tymián, vřesy, netřesky a takové maličké hvězdičkovité zelené něco, co netuším, jak se jmenuje. (Pardon.)

- Momentálně jdeme cestou částečného přesazování a obměňování. Až odkvetou sedmikrásky, osadíme tymiánem, který jde koupit v různých barevných a vůňových mutacích (máme jeden žlutozelený s citronovou vůní), a dá se občas oštípnout i třeba na brambory k večeři a pod... když se moc rozbují. Nebo možná přijde jiná inspirativní kytka :o).

- Ploteček je z nastříhaných "ledňákových" dřívek (dají se koupit po balíčcích třeba v Tescu) a pospojovaný je drátkem obaleným v papíru (z květinářských potřeb). Skvěle vypadá ploteček i z jen tak zapíchaných krátkých klacíků. Máme v plánu vyrobit i maličkou branku, lavičku a jiné ptákovinky.

- Domeček je lepší usazovat na kamený podklad, než na hlínu či mech - méně se pak kácí a propadá.

- Ačkoli jsou zahrádky miniaturní, a zdánlivě statické, občas se objeví překvapení třeba ve formě maličké houby, která nám začala růst u miniplotu, nebo žabky, která se na pár hodin na zahrádce usídlila. (Doporučuju pak nezaváhat jako já, a za včas vyfotit! I když i jako vzpomínka v hlavě jsou tyto obrázky krásné ;o)).


Tak zahradičení v jakékoli velikosti třikrát zdar a přeju krásné jaro, ať už jej trávíte kdekoli, vám všem. ♥
Jana