pátek 20. ledna 2012

Tréning létání (a nakonec tutorial jako bonus)

Od chvilky, kdy pro naše voňavoučká miminka přestalo být nejoblíbenější místo v šátku na rodičovském břiše , kdy jim daleko víc začala vonět pevná zem, pohyb po vlastních nožičkách, a objevy nových "dálek" podle vlastního výběru, začal pomyslný tréning létání. Trénovat musí usilovně (a doufám že ještě dlouho), aby velká premiéra, kdy nadobro odletí z rodičovského hnízda, proběhla bez karambolů a velkých pádů na zem.


Naše provorozeňátko je nadprůměrně žhavé, nebojácné a zodpovědné, stran trénování odletů z hnízda. Kdo ale není zcela nebojácný, je jeho matka. A tak jako vzácné ohrožené druhy dostávají často vysílačku, aby je biologové usilující o jejich ochranu, mohli monitorovat, dostal i náš Matýsek svůj první mobil, sotva uměl dostatečně číst a psát.

Přesně 21 hodin poté, co se stal hrdým majitelem tohoto elektronického potvrzení dosažení dalšího stupně samostatnosti, vyvstaly netušené technické problémy ohledně uskladnění a přenášení. Utopil ho totiž v jistém hygienickém zařízení. Mobil prostě vyklouzl ze zadní kapsy riflí. Nebudu to rozvádět. Ti, které to taky potkalo, pochopí, ostatní to vědět nepotřebují. :o)

Takže zadní kapsa se ukázala nevhodná. Pouzdro na opasek pro rtuťovité dítě Maťova kalibru by mobil evidentně neubránilo. Varianta nošení v aktovce se ukázala rovněž jako slepá cesta (kdo někdy viděl vnitřek aktovky druháka nepořádníka, chápe, ostatní si představí čistší popelnici s tříděným odpadem).

Natahuju to, že jo?
Zkrátka se nejlíp osvědčilo pouzdro na krk. Samože v provedení ala Cingr. I na hvězdy došlo. Maťa už má v pořadí 3. kousek (obnova nastala vždy, když už trvanlivost skvrn vítězila nad pračkou).


Ušití i střih jsou triviálně jednoduché, tak přidávám i nafocený postup.

Potřebovat budete obdélník látky na vnitřek (u mne proužkovaný), stejně velký obdélník na vnějšek (může být sešitý z více dílů, zdobený aplikací, doplněný kontaktem pro případ ztráty... cokoli je libo), a o něco větší obdélník výztuhy (tenší vatelín, termolín, fleece....).
Jak se dobrat k rozměrům těch obdélníků? Dělám to tak, že změřím mobil na délku a šířku (tloušťku neberu v potaz). Délku vynásobím 3x. K šířce přičtu 4 cm.


Položíte si oba látkové obdélníky lícem k sobě a oba naráz položíte na obdélník výztuhy.




Obšijete kolem dokola cca 0,5 cm od okraje. Při jedné z delších stran necháte otvor na protočení. Obstříhnete výztuhu přesně podle okrajů látek, odstřihnete rožky. Protočíte na líc, urovnáte, přežehlíte, zašijete protáčecí otvor matracovým stehem.

Složte si pouzdro, tak jak přibližně bude po sešití, a vyměřte umístění suchého zipu. Zároveň si vyznačte, jak bude pouzdro zohnuté a sešité. Při vložení by měl mobil pár centimetrů koukat nad horní hranu kapsičky. (fotka to vysvětlí líp)


 Osvědčilo se mi přišívat na část, která bude klopou, smyčkovou část zipu v délce téměř přes celou šířku pouzdra. Na vnější straně pak šev částečně kamufluju umístěním cedulky s logem, ale nevypadá špatně i když zůstane přiznaný.

Na protilehlé straně dávám háčkovou část sucháče a podle zkušeností stačí i jen malý čtvereček. (Existuje totiž přímá úměra mezi velikostí  háčkové části a otrhaností Matýskových svetrů).


 Těsně pod plánovaný ohyb klopy přijde obdélníček, který uchytí krční popruh. Vyrobíte ho tak, že si ustřihnete obdélníček v šířce cca 5 cm a délce o 3 cm delší než je výsledná šířka pouzdra. Zažehlíte delší okraje do rubu směrem k sobě - ke středu. Na kratších okrajích zažehlíte do rubu 1.5 -2 cm na každé straně. Takto připravený obdélníček si našpendlíte na zadní stranu pouzdra těsně pod plánovaný ohyb klopy. Tak jak je vidět na fotce. Pod něj přijde krční popruh (může to být pevnější stuha, měkší popruh, nebo si ušijte tkanici jako já (šířka 5 cm, zažehleno do středu a přehnuto podélně na polovinu, prošito podél okrajů). Obšijete obdélníček těsně při kraji kolem dokola a tím přichytíte i poruh.
 Teď už zbývá jen poskládat pouzdro do výsledného tvaru, našpendlit a při krajích kapsu sešít cca 0.5 cm od kraje na obou stranách. Prostě tak, aby vznikla kapsička.





Toť celé, hurá, hurá.
 ☺

Ps: Pevně doufám, že odlet Kročat jednou náležitě ustojíme a prozatím, že jim bude v rodném hnízdě dobře.







14 komentářů:

Zuzulik řekl(a)...

Jani paráda!!! Maruška má také mobil, ale u nás by verze na krk špatně dopadla. Pomáčelo by to na 100% v polévce u oběda ve škole :o))) Ale až si zničí co má, ušiji podle tebe s tím rozdílem, že tam na kraj přidělám karabinku. Mája si ho nosí v obale pěkně pověšené za poutko u riflí :o).
Díky za skvělý návod ♥

Jana Cingr řekl(a)...

Zuzi, já se až divím, že si ho v polívce ještě nevymáchal. Nebo v umyvadle..... No, už mlčím a nespekuluju, jinak bych musela říct, že jsem si o to koledovala....☺

P. řekl(a)...

Parádní příspěvek a super pouzdro a my už nad mobilem začínáme vážně uvažovat taky :-)

Amelie řekl(a)...

Nádhera.

MIAU řekl(a)...

Jé, to je hezký příspěvek:) Kapsička na krk je správňácká:) Příhoda se zadní kapsou mě pobavila, mě se takhle, když jsem byla malá, utopilo "pár" sponek (měla jsem jich vždycky na hlavě pomalu více než vlasů:) a obrečela jsem to vždycky jako největší tragédii, no nevím, co bych dělala, kdybych v té době vlastnila mobil a vydal se stejnou cestou, to by byl asi konec světa:D

zuska7 řekl(a)...

To bolo zasa krásne čítanie a návod na záver nemá chybu. Mobil zatiaľ neplánujeme, ale dcérka dostala k narodeninam malý fotoaparát, ktorý nutne potrebuje nejaký oblečok na prenášanie. Toto vyzerá ako ideálne riešenie :-)
Krásne foto na záver, myslím, že tvoim Kročiatkam sa z domu ani nebude chcieť uletieť.

Jana Cingr řekl(a)...

Zuzi, no uvidíme... ještě jsme netknutí pubertou.... Jak říká jeden kamarád: "puberta je na to, aby nám nebylo líto, až ty děti jednou odejdou..." Jestli budou po rodičích (a pokom by byli, že?) máme se na co těšit...
Jo a ten "barák" v pozadí není náš...:o)

Miau... sponky utopené "tam", jo? Začínám tušit, kam mizí ty Mariánčiny a proč je to pořád ucpaný... :o)

Ameli, děkuju!

Pavli, pro klid (můj) je to k nezaplacení...:o) Se těším pak na to pouzdro ala P.!

Renata řekl(a)...

Jani moc hezky jsi to napsala ♥
obal se mi moc líbí a protože máme stejně staré prvorozené i já jsem už ušila Jakubovi prvních pár obalů na jeho mobil "o) postup je téměř stejný.Jen u nás by taky nešlo nosit mobol pořád na krku tak si přepíná na karabinu v aktovce a nebo někdy i na karabinu na krk.
pa a těším se na další tvoje skvosty ♥

Korfela řekl(a)...

no tak asi si ho udělám konečně pro sebe ... záchodovou aféru mám za sebou s mikinovou kapsou :-D .. a u staršího písklete mne čeká koupě elektronického zázraku během letošního roku

Monika řekl(a)...

Krásně napsané....fotečky vašich Kročat miluji...vždy, když vidím všechny tři na fotečce, začnu toužit po veliké rodince....:-D

Moc pěkné dílko....a praktické...:-D

Monika řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
U Vincenta řekl(a)...

Jojo, s elektronickejma zázrakama jsme si užili svý, každá holka už ten svůj ztratila nebo jí byl ukraden, případně vypadl na kamenné schody do sklepa či do sněhu. Byli jsme z toho na nervy, v tom našem počtu je to fakt o zruinování. Tenhle návod si schovám až pro Vincíka, děkuju :o)....

Mimoska řekl(a)...

Milá Jani, opět krásné čmanění. Je něco, na co jsi ještě nevymyslela a neučmanila nějaký látkový obal;-D? Udělila jsem Ti na svém blogu ocenění, tak mrkni:o). Páčko Míša

ala řekl(a)...

Jani krásný příběh :))) a krásný návod. Určitě ho využiju. Nejraději bych ho ušila i mému chlapovi, ten už ztratil 2 telefony! Ale asi by se mu to nelíbilo, chodit jak školák :)) Ušiju ho pro naší Adélku, sice má zatím jen mobil na hraní, ale tvůj návod je super!!!