středa 21. prosince 2011

PF 2012

"Péefka"  řeším každý rok.
Každý rok mne baví vymyslet, jaké bude to letošní.
Některé roky byly formou adventní hry, některé roky vyráběné s dětmi, jindy zcela v mé režiji.
Když se zadařilo a přišel polibek od můzy, byla i veršovaná.
Letos jsou poznamenané mým "šicím" rokem a rokem na Galerii Marina, kde se okolo charismatické a neskutečně inspiratitní Bellet shromáždila spousta ženských podobně praštěných a šitím postižených jako já. A pro mne to znamenalo spoustu nových kontaktů a přátelství.
Proto letošní PFka vznikla ve více než dvojnásobném počtu oproti loňským rokům a taky jsou všechna šitá. Některá z látky, jiná z papíru, ale všechna šitá.


Protože už většina z nich spočívá v příbytcích, kam byla adresována a přestala být překvápkem, dávám je k inspiraci i sem. Třeba budou pro Vás inspirací na příští rok.


A všem Vám tímto Za sebe i mou rodinu přeju vánoce plné radosti z narozeného Ježíška a ze svých blízkých, i hojně požehnaný rok 2012. ♥

Jana

neděle 18. prosince 2011

4. adventní


Dnešní den byl vyjímečný hlavně pro Mariánku. Hned ráno zahájila den radostným zjištěním, že "mamidneskaužječtvrtá"  tedy jako adventní neděle, a vánoce už jsou skoro tady.
Následovala radost z prvních pár vloček, které se u nás udržely na zemském povrchu a prvních pár koulí, kterými se Kročata zkoulovala na procházce po příchodu z kostela.


A hlavně navečer nastala pro Máju hodina H  - tedy vystoupení jejich malého národopisného souboru Orlík.
Těšila se už mnoho týdnů a dneska se konečně dočkala. Že to bylo krásné, je jasné a bez debat (už jste slyšeli někdy matku, která by o vystoupení svého dítěte řekla něco jiného????), ale stejné hodnocení dávala i objektivnější část publika, takže snad nejsem se svým nadšením mimo mísu. Všem třem "tetám" co děti v Orlíku vedou a vystoupení s nimi nacvičily, patří velká poklona s kloboukem dole.


 A aby to nebylo tak úplně bez zmínky o šití, tak podotýkám, že kroje vznikly pod rukama zainteresovaných maminek a babiček. Jedná se o pracovní kroj nošený na Brněnsku, a časem ještě trička vystřídá jejich horní část. Tak snad někdy příště bude reportáž s už kompletními kroji.

A co vaše 4. adventní?

sobota 17. prosince 2011

Šerifovy karty

V loňském školním roce byla u Matýska ve třídě velkým hitem karetní hra "Bang!". Pamatuju si i na období, kdy se jen ztěží našla během dne hodina, kdy by o "benguu" nepadla doma ani věta.... Tato doba už je (naštěstí) pryč, a Bang už se z piedestalu zařadil mezi normální společenské hry, hrané občas na střídačku s jinými. A mně už necuká při vyslovení onoho slova v levém koutku....
Už od toho urputně bangového období mne Maťa uhání o obal - karetník. Asi jsem potřebovala trochu překonat averzi k téhle hře, abych sedla ke stroji a jeho odrbanou krabičku nahradila něčím stylovějším a praktičtějším.

Přece když pod stromečkem nejspíš bude ležet rozšiřující řada téhle hry, je velmi vhodná příležitost tenhle dárek doladit.
Jeden karetník už asi před dvěma lety Maťa dostal a nosí v něm "normální" karty na tábory, skautské výpravy, dovolené, výlety a samože taky do školy. Používá ho opravdu hodně, mimo jiné i pro to, že tak může pohodlně přepravovat karty už rozdělené tak, jak potřebuje na určité hry, nebo kouzelnické triky (zatím umí dva:o)) Protože jsem ho fotila až teď po cca dvou letech používání, kdy zásah vodovkami už nevyřešila ani pračka, neukážu vám pohled ze všech úhlů (některé jsou vážně trochu eklhavt). Takže spíš jen pro představu - první prototyp v úpravě pro šestiletého.




A jeho mladší, zato větší (potřebuje pojmout dvojnásobný počet karet), a taky "dospělejší"  brácha. Se stylovou aplikací na přední straně a kontaktem pro případ ztráty na vnitřku. A samože kapsičkami, aby mohly být už rozdělené karty podle jejich funkcí.


Pokud se chcete inspirovat - přidávám pár postřehů:
Ušijte karetník jako obal na knížku, jen "klopy" budou delší a vprostřed prošité tak, aby vytvořily kapsičky.
Vnitřní díl je dobré podlepit nebo podšít výztuhou.
Zapínání jsem řešila jednou suchým zipem, u druhého knoflíkem, obojí je fajn.
Aplikace je vytištěná na speciální zažehlovací fólii a nažehlená na plátně. Pak už jsem postupovala jako při příšívání jakékoli jiné aplikace.
Tenhle karetník může být i hezkou zásobárnou třeba na sběratelské kartičky. Při správném pojetí strčí hravě do kapsy všechna kupovaná alba na karty. Nemluvě o ceně....
Ušití netrvá víc než jeden večer, takže do vánoc ještě stíháte ;o).

No, a teď doufám, že Maťa (případně i kamarádi práskači) nepatří mezi čtenáře matčina blogu. ☺


Všem pomocnicím a pomocníkům v Ježíškově dílně hodně zdaru!
j.

pondělí 12. prosince 2011

Žabičky přes překážky


Začátkem podzimu jsem dostala dotaz na zakázku od jedné paní, co mi byla hned moc sympatická.  Stejně tak i zakázka znějící na dva identické kapsáře pro dvojčátka, v decentních barvách do béžova s pár doplňkovými barvami, a taky aby ladily k látce závěsů, kterou mi maminka holčiček poslala.


Načmárala jsem přes deset návrhů a opakovaně se k nim vracela a zase je zavrhovala. Pak jsem koupila látku, vatelín, a začala šít. Nebudu vás zdržovat výčtem katastrof a sekanců, které jsem natropila.(Možná jen některé - zkroucený vatelín zvířátka podivných výrazů, místo spálené žehličkou.....) Prostě první pokus skončil na hromadě s označením "rozstříhat a použít na podkladové látky".....


Pokus číslo dvě jsem začala po nějakém týdnu s větším odstupem i nadšením. Původní návrhy šly do koše, místo křivohubých žirafek a slona co vypadal jako hroch, jsem se odrazila od tónů na dodané závěsové látce, vybrala krásné zelené kousky a stvořila střídmý kapsář se žabičkami, ptáčkem a ptačím domečkem.



Přidala jsem pár vychytávek. Na "stojan" od budky je možné připínat například sponečky, nebo za něj něco zastrčit - třeba kapesníčky.

Ptačí budka zase může sloužit jako malinkatá skrýš pro poklady, nebo malé hračky.


A v těch velkých kapsách bude dost místa třeba na knížku, pyžamko, nebo plyšáky. Hlavně ale celý kapsář díky své velikosti a důkladnému vycpání, bude krásně izolovat od studené stěny a poskytne měkoučké opření.


Jinak tedy, pokud se chystáte na šití kapsáře, shrnula bych své poznatky asi takto:
- lepší než vatelín je do kapsářů termolín
- při žehlení nesněte
- pokud zvířátka vypadají divně už na papíře a vaše děti je neidentifikují jednoznačně a jednohlasně, přenesením na látku, to lepší fakt nebude 
- rozměr 90 x 200 cm je vážně veliký a dopředu si u partnera domluvte masáž zad i vystěhování rodiny na pár dní z největší místnosti v bytě
- dítě s voskovkou v ruce a hotový kapsář v jedné místnosti znamená mnoho hodin práce navíc.
(tím chci říct, že i při druhém pokusu, se nějaké katastrofy našly.... tímto zdravím nejmladšího blonďatého sabotéra i mého milého manžela, který mne zahnal spát v pravý čas)


Shrnu to asi tak: Z kapsářů mám velikou radost a teď pár měsíců budu šít pouze titěrnosti :o))

A jaké je  vaše nejsmolnější dílo?

jana


PS:Tak a teď budu nervózně očekávat verdikt od objednatelky. :o)

středa 7. prosince 2011

Čtyřčata a čínské hůlky

O letních prázdninách byla Kročata na táboře lesní školky. Jako celotýdenní téma měli cestování po všech kontinentech za účelem záchrany hradu jedné hradní paní.
Mimo jiné "navštívili" i Čínu a dovezli si odtud čínské jídelní tyčinky. Po příchodu domů se hned pochlubili všem doma a Mariánka prohlásila, že si ty svoje musí hned na špičce obrousit. Na udivené dotazy babičky, proč že to chce dělat, ohlásila, "že je přece potřebuje na šití, jako má maminka, babi!"
Na tuhle příhodu jsem si vzpoměla, když jsem tou svojí čínskou jídelní zbroušenou tyčinkou,  protáčela velmi uzounká ramínka na šatičkách těchhle andělíčků.


Až na tenhle nepohodlný detail střihu jsem si jejich vznik opravdu užívala. Podle plánu měli být všechni stejní a přitom každý jiný, měli být holčičí a bez drátků nebo jiných záludností, aby nemuseli být jen dekorací, ale mohli vklouznout do postýlek k dětem. Křidýlka jsou z heboučkého sametového froté a šatičky z hladké bavlny v zmrzlinových odstínech. Na mazlení jako stvoření.




Všichni čtyři poletí jako dárek až pod vánoční stromečky a doufám že tu  kouzelnou vánoční noc už budou přespávat právě v těch postýlkách u obdarovaných.
Krásné těšení na vánoce Vám všem.
j.

PS: Ještě pro úplnost - střih na tělíčko je zn. Tilda, střih sukýnky s nepohodlně protočitelnými ramínky je ala Cingrlata.

úterý 6. prosince 2011

Obdélníčkování

Minulý týden jsem dokončovala předvánoční várku pastelkovníků.
Když můj parťák v manželství viděl ty kupy nařezaných dílů, a taky že se jedná o samé obdélníky, nabídl se, že mi bude taky stříhat.
Pojal to po chlapsku, všechno nejdřív pečlivě rozměřil a propočítal a pak dokonale, přesně a efektivně nakrájel.
Rozjel se závodní rychlostí, a výztuhových dílů jsem nakonec měla asi o polovinu víc než bylo potřeba. Vlastně, nepřijít včas z vany, rozřezal by na pastelkovníkový rozměr celý zbytek role :o).
Uvědomila jsem si u toho, jak skvěle mne ta moje mužská polovička doplní tam, kde pokulhávají moje schopnosti a že přes všechny bouřky a "italské" chvilky jsme čím dál lepší tým.
A taky, jak málo mu ve shonu posledních dní dávám najevo, jak moc si ho vážím a miluju ho.

Takže pár fotek z tentokrát týmové práce:


Hmm a teď jsem si uvědomila, že vlastně ani nevím, jestli čte moje blogy :o)
Krásný den Vám všem, i Vašim chlapcům a chlapům.
j.

pondělí 5. prosince 2011

Kabelky pro nejmenší "ženy"




 
 Poprvé jsem tyhle malinké kabelky šila před loňskými vánocemi 
(první prototyp vznikl jako obvykle nejdříve  pro Mariánku)
a vypadaly takhle:

 Letos jich bylo původně celkem 8, ale mizely mi z pracovny většinou hned po posledním stehu, foťákem ani nespatřené. Tak alespoň ty 4, které jsem nafotit stihla.




Letos tedy o něco propracovanější a se sladkými růžovými etiketkami od Lidušky Veverkové.
A teď to moje prostřední kabelkami bohatě vybavené dítě, mlsně obchází okolo a zkouší loudit alespoň jednu z nich....
po kom tohle má????!!! ;o)

neděle 4. prosince 2011

Jak u nás sněžilo

Pravda..... venku ani vločka.
Zato u stroje byla dnes brzy ráno pěkná chumelenice.
Stříhala jsem Kročatům na nákrčníčky. Vršek z oblíbených puntíkovek a látek s hvězdičkami (nic extra).


Ovšem ta spodní strana......!

Dostala jsem se minulý týden k umělé kožešině. Než jsem měla možnost na ni sáhnout, byla jsem k tvrzení "velmi příjemná na omak" dost skeptická. Ale fakt.... jako když pohladíte malinkého králíčka. A každodenní osahávání a šmudlání kožešinky po obličejích Kročat provázené dotazy "tak co mi z toho ušiješ??!!" jsem utnula až dnes.


Ovšem, šije se z ní příšerně a stříhá asi ještě hůř - chlupů pak zůstalo nasněženo, jak když vtrhne liška do králíkárny, ale výsledek je velmi, velmi příjemný.

Pohled na celkový střih - abyste se měli od čeho odpíchnout, budete-li chtít se inspirovat.


"Zapínání" je řešeno vyšitím veliké knoflíkové dírky na jeden z cípů, kterým se protáhne cíp druhý. suchý zip jsem v kombinaci s kožešinou zavrhla rovnou a zavazovací šátky zase bojkotují Kročata.

A takhle vypadá oblečený.

Mimochodem to co má Mariánka na zádech, jsou andělská křídla a nevraživý pohled dolů patřil Toníkovi, který se pokoušel obléct její princeznovské šaty dost destruktivním způsobem. Pak už na focení neměla ani pomyšlení, a šla bránit svoji divadelní garderóbu.

Ke smíření došlo až při svorném pojídání perníkového těsta zasyrova, maskovaného vykrajováním perníčků.


Zdobit perníčky sněhovou polevou budeme až za týden, dneska by dvě sněhové katastrofy byly na jednu domácnost (a jednu matku) už  příliš ;o)

Krásný druhý adventní týden vám všem.♥

pondělí 28. listopadu 2011

Sourozenecká trička

Asi tak 2 roky nazpět dostali Matýsek s Mariánkou tato trička:
a letos mne požádala kamarádka, abych udělala podobná pro její děti, tedy ale v méně infantilní verzi.

Holčičí tričko bylo navržené rychle,

u klučičího šlo do koše 7 variant, než se objevil ten správný návrh, který se líbil mně a prošel i hodnocením odborné komise (složené z Matýska a synovce), která odsouhlasila, že je dostatečně "huuustý"
Jen razantně zavrhli můj nápad ještě pod mimozemšťany přidat nápis: "řekni SÝÝÝÝR".
Obrázek má tedy pravda do serióznosti daleko, ale infantilnost jsem se snažila srazit použitím minima barev. A vzhledem k tomu, že by podobné tričko prý klidně oblékli i někteří mí dospělí spolubydlící, tak snad projde i u nového majitele.


A nejlepší pointa přijde ve tmě - oči a zuby mimozemšťaní trojky jsou z fosforeskujícího materiálu, takže ve tmě pak svítí jen 3 zubatící se pusy a  7 očí.


Takže: ŘEKNĚTE SÝÝÝÝÝÝÝÝÝR!!!!
:o)